Po velkém souboji zůstala májka doma
Již potřetí se Staročeské máje ve Vižině uskutečnily v rámci poberounského folklorního festivalu.
Přípravy začaly už pár měsíců předem, kdy se děti učily část české besedy a vižinská chasa ladila besedu moravskou. Bylo také třeba vyzdobit ves, a tak místní pánové nachystali malé májky, které děti nazdobily a chasa rozvezla po obci. Chybět nemohl ani nedůležitější symbol - májka. Tu pánové postavili v den konání vižinské části festivalu, 11. května 2024 ráno. Máje mohly začít.
Průvod obcí vyšel po půl druhé ze hřiště za doprovodu hudební formace Vižhusk. Program na hřišti byl zahájen poté, co starostka udělila právo ke konání májů. Místní děti zatančily zkrácenou verzi české besedy, k nedělnímu Dni matek zarecitovaly a zazpívaly maminkám, předaly kytičku. Po nich vystoupil folklorní soubor Kamýček, který narychlo zaskočil za taneční soubor Betty, jehož členy skolila nemoc. Dalším krásným vystoupením přítomné potěšil soubor Klíček, který nejen tančil, ale i zahrál divadelní představení. Kulturní program uzavírala Vižinská chasa, jež zatančila moravskou besedu. Následovalo kácení májky, které je u nás vždy velmi zábavné, jelikož chlapcům připravíme tupé nástroje. Po sólovém tanci vítěze krále byla zahájena dražba. Po velkém souboji nakonec májka zůstala ve Vižině a májovníci byli rádi, že ji nemusejí nést až do Skřiple. Večer hrála kapela Uvidíme, na jejíž hudbu tančily pod pódiem tři generace tanečníků. Návštěvníci mohli zavítat do stánku společnosti Dementia Hořovice, která pomáhá pečujícím rodinám a klientům s Alzheimerovou nemocí či demencí. Na místě si mohli otestovat paměť, podpořit klienty nákupem jejich výrobků a děti si mohly vyrobit papírového motýla.
Zuzana HŮLOVÁ, Vižina
